Součástí dospívání je naučit se stanovovat si realistické cíle. Naše velkolepé ego nás kdysi podněcovalo k velkým snům, což vedlo k pocitu selhání, když se tyto sny nenaplnily. Pokud od sebe očekáváme nemožné, budeme zákonitě zklamaní.
Ti z nás, kteří přicházejí do OA s mnoha kilogramy, jež potřebují zhubnout, musí být realisty, pokud jde o čas, který si na dosažení úbytku váhy vyhradíme. Musíme být také realisty v tom, že nikdy nebudeme vypadat jako módní modelky. Pokud očekáváme, že po dosažení cílové hmotnosti zmizí všechny ostatní problémy, nejsme realističtí.
Udržování abstinence, práce na Dvanácti krocích a pravidelná účast na setkáních nás udržují v kontaktu s realitou naší nemoci. Cíle, které si stanovujeme, vycházejí z toho, kde se právě nacházíme. Někteří z nás mají před sebou delší cestu než ostatní. Cíle, které si stanovujeme, by nás měly motivovat, ne porazit ještě dřív, než začneme.
Ukaž mi cíle, které jsou pro mě dnes realistické.
